Zemní opevnění Šance
Vojska pruského krále Friedricha II. vpadly do Slezska roku 1740. Rakousku zůstala jen část knovského, opavského knížectví, Ratibořska a téměř celé Těšínsko a Opavsko.
Slezské války vyvolaly nutnost zabezpečení nově vzniklé severní státní hrance. Dělo se tak mimo jiné i rozsáhlými ženijními pracemi, při kterých byla budována řada zemních opevnění, tak zvaných šancí, zákopů a palebných postavení pro děla. Takovéto pevnosti vznikly i na úzení města Hradce nad Moravicí.
Na území města jsou zaznamenané šance na nad Brankou pod Opavou, na kopci Hanuše, západně dva od Podolí a za zámkem v Hradci.
Pevnosti vznikly nejpozději v roce 1741, bohužel přibližněji nemůžeme vznik šanců datovat. V prvním roce války o bavorské děditcví byl hlavní stan v Bohučovicích. Tam také dorazil rakouský císař Josef II. s generálem Laudonem. Spolu se rozhodli vystavět šance ještě u jakubčovic a Pusté Polomi. Generál přijel výstavbu zkontrolovat. Při jedné z inspekčních cest onemocněl a v Novém Jičíně 14. července 1790 zemřel.
Základním stavebním materiálem byla na místě vytěžená zemina, kamení a dovezené dřevo. V současnosti většinou tyto pevnosti neexistují. Některé byly zcela rozebrány a jiné přetrvaly pouze ve zbytku. Jsou i takové, které zůstaly v terénu zachovány jako výrazné systémy příkopů, valů a nájezdů pro děla, vstupu a pastí.
Náhledy fotografií ze složky Rozhledna Šance